KRISTUS - ROZŠIŘUJÍCÍ INFORMACE - 2.část
BERÁNEK BOŽÍ
Máme zde tedy osobu, která se objevila a byla vybrána před založením světa. Založením světa zde není myšleno stvoření, ale obnovení a znovuzaložení po světové potopě Noemem:
„…nebyli jste osvobozeni porušitelnými věcmi, stříbrem či zlatem, ale bylo to drahocennou krví jako bezvadného a neposkvrněného beránka, totiž Kristovou. Byl ovšem předem známý před založením světa (kosmos - svět, věk, éra), ale byl učiněn zjevným na konci časů kvůli vám… „ (1 Pe 1:18-20)
Pisatel Janova evangelia dokonce říká, že svět Rozumíme současný svět skrze něj povstal. Důvodem je to, že bez jeho objevení by celé lidstvo bylo smeteno globální katastrofou a vyhlazeno jako neperspektivní.
„Povstal člověk, který byl vyslán jako Boží představitel: Jeho jméno bylo Jan. Ten přišel na svědectví, aby vydával svědectví o světle, aby lidé všeho druhu skrze něj uvěřili. Nebyl tím světlem, ale měl vydávat svědectví o tom světle. Pravé světlo, které svítí lidem všeho druhu, mělo přijít na svět. Byl ve světě a svět začal existovat skrze něj, ale svět ho neznal. Přišel do svého vlastního domova, ale jeho vlastní lid ho nepřijal. Ale všem těm, kteří ho přece přijali, dal autoritu stát se Božími dětmi, protože projevovali víru v jeho jméno;“ (Jan 1:6-12)
Jde tedy o osobu, která zatím jako jediná z lidstva dosáhla
- schváleného postavení před Bohem
„Vírou byl Enoch přenesen, aby neviděl smrt, a nikde nebyl k nalezení, protože ho Bůh přenesl, neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbí Bohu.“ (Žid11:5) Přenesením rozumíme přenesení přes potopu do obnoveného světa (Melkisedek)
- postupně získala právo na trvalý život
„Je (Melkisedek) bez otce, bez matky, bez rodokmenu, nemá počátek dnů ani konec života; … “ (Žid 7:3, Český studijní překlad)
„Vždyť právě jako má Otec život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.“ (Jan 5:26)
- získala naději a později vzkříšením přímo postavení Božího syna
„… a tím je (Melkisedek) připodobněn Synu Božímu a zůstává knězem navždy.“
(Žid 7:3, Český studijní překlad)
„Pohleďme, byl také hlas z nebes, který řekl: "To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil. (Já jsem tě dnes zplodil) " (Matouš 3:17)
- prošla fyziologickou přeměnou těla z těla tělesného na tělo duchovní
„Co se narodilo z těla je tělo, a co se narodilo z ducha je duch. Nediv se, že jsem ti pověděl musíte se znovu narodit“ (Jan 3:6)
„Pokud jde o nás, naše občanství existuje v nebesích, odkud také dychtivě očekáváme zachránce, Pána Ježíše Krista, jenž přetvoří naše pokořené tělo, aby se přizpůsobilo jeho slavnému tělu, podle působení moci, kterou má, totiž aby si podřídil všechno. (Fil 3:20,21)
- dostala od Boha (elohim, Bohové) jeho vlastní jméno JHWH a tím i jeho moc.
„Svatý Otče, bdi nad nimi kvůli svému vlastnímu jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno, právě jako jsme my.“ (Jan 17:11)
„A Ježíš přistoupil, mluvil k nim a řekl: "Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi ...“
(Matouš 28:18)
„Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinu (JHWH)! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha! Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy. Pahorkatina ať v rovinu se změní a horské hřbety v pláně. I zjeví se Hospodinova (JHWH) sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa." (Iz 40:3-5 EP)
Jde o stať, kterou částečně citoval a na niž se odvolával Jan Křtitel, oznamující příchod Krista. Nebo jinde:
„O Synovi však: ,Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo práva je žezlem tvého království. Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost, proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem radosti nad všechny tvé druhy. A dále: ,Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou. Ona pominou, ty však zůstáváš; nebesa zvetšejí jako oděv, svineš je jako plášť a jako šat se změní, ty však jsi stále týž a tvá léta nikdy neustanou´.“ (Žid 1:8-12 EP)
Pisatel knihy Židům uvádí citáty ze Starého zákona (Žalmy), kde Syn rovněž nese atributy božstva JHWH.
VÝVOJ BOŽÍHO DUCHA V ČLOVĚKU V BIBLICKÉ HISTORII
V jedné z úvodních kapitol jsme uváděli základní předpoklad, díky němuž lze Bibli chápat velmi realisticky, ale který především umožnil nově interpretovat některé základní biblické pojmy a události zcela logickým způsobem. Je to předpoklad, že člověk byl stvořen v primitivním stavu bez existence jakýchkoliv duchovních vlastností, v průběhu dějin se jim teprve učil a dědičně je předával svým potomkům.
Staří latiníci měli pro tento stav slovní vyjádření - tabula raza, ačkoliv jej uplatňovali poněkud odlišně Filosofové, kteří zavedli tento pojem se mylně domnívali, že každý člověk se rodí jako tabula raza a formuje jej výhradně výchova. Zkušenost i genetika ale ukazují, že dědičné jsou nejen fyzické, ale i duševní (duchovní) vlohy.. Přesto, jak Písma naznačují, byl člověk, jako nové stvoření, obdařen čímsi navíc. Pracovně jsme to nazvali predispozicí - jakousi schopností rychleji postřehnout a učit se užitečným (dobrým, pozitivním) duchovním vlastnostem.
„Či myslíte, že nadarmo je psáno: ,Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil“? (Jak 4:5 EP)
Poznámka: Jde o těžko přeložitelný text. Český studijní překlad uvádí v poznámce verzi znění Ekumenického překladu jako druhou variantu. Celkový kontext tuto variantu potvrzuje. Ostatní překlady uvádí poněkud nesrozumitelné znění.
O něčem velmi podobném ale hovoří i následující texty:
„Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá.“ (Řím 8:9 EP)
„Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá.“ (Řím 8:11 EP)
„Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.“ (Řím 8:16 EP)
„Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?“ (1. Kor 3:16 EP)
„Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch…“ (1. Kor 12:4 EP)
„Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.“ (Galatským 5:17 EP)
„On nám také vyprávěl o lásce, kterou ve vás působí Boží Duch.“ (Kol 1:8 EP)
Poznámka: V těchto textech opět mohou trochu mást velká písmena v pojmech Duch a Duch Boží. To je ovšem dodatečná tradiční gramatická úprava. Tradice chápe Ducha Božího jako transcendentní boží osobu nebo sílu přicházející na člověka shůry. V textech je ale jasně řečeno, že tento duch byl do člověka vložen, že v něm přebývá, že byl vložen s jistým až žárlivým očekáváním - jestli se skutečně projeví. To nevypadá na jednorázové tzv „vylití ducha“ o letnicích, které připomíná spíše jakési mystické vytržení, které zažívali i starozákonní poroci. Jsou popsány i případy v moderní historii, kdy člověk procitne z klinické smrti a plynně hovoří cizím jazykem, a dokonce v nějakém krajovém dialektu. Takováto vytržení způsobí neobvyklé schopnosti, nikolivěk tolik sledovanou duchovní kvalitu. Ta je způsobena dlouhodobým procesem učení a získanými prožitými zkušenostmi.
POČÁTEČNÍ OBDOBÍ TEMNA
Tento duch se na počátku nerozvinul, ale naopak byl vlivem neuspokojivého směru duchovního vývoje v lidech prakticky potlačen:
„Hospodin (JHWH) však řekl: "Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let." 1. (Mojžíšova 6:3 EP)
„JHWH tedy viděl, že špatnost člověka na zemi je hojná a že 1každý sklon myšlenek jeho srdce je 2po celou dobu 3jenom špatný. A JHWH pocítil lítost, že udělal na zemi lidi, a v srdci ho zabolelo.“ (1. Mo 6:5-6 PNS)
Pak se ovšem objevuje kdosi, kdo zcela mění situaci:
„A byl jeden, který [to] nedělal, jelikož měl, co zbývalo z ducha. A co ten hledal? Boží semeno. A budete se střežit, pokud jde o vašeho ducha, a kéž nikdo nejedná zrádně s manželkou svého mládí.“ (Mal 2:15 PNS)
Jde opět o těžko přeložitelný text. Český ekumenický překlad ve svém revidovaném vydání toto zněné plně podporuje. Rovněž slovenský evangelický překlad „A nejeden to spravil, hoci mal ešte trochu ducha. A čo ten vyhl´adáva? Potomstvo od Boha“ (Biblia, vydala slovenská evangelická církev A.V. v ČSSR. © Tranoscius, Liptovský Mikuláš 1978). Toto znění koresponduje s námi sledovaným problémem. A toto znění textu také pozoruhodně doplňuje následující text Žalmu:
„JHWH, ten shlédl z nebe na lidské syny, aby viděl, zda existuje někdo, kdo má pochopení, kdo hledá JHWH. Všichni odbočili, [všichni] jsou stejně zkažení; není žádný, kdo činí dobro, ani jediný. Nezískal poznání žádný z těch, kteří konají to, co ubližuje, když pojídají můj lid, jako snědli chléb? Dokonce ani nevzývali JHWH. Tam byli naplněni velkým děsem, neboť JHWH je v generaci (v rodině KB) spravedlivého.“ (Žalm 14:2-5)
Zatímco Noe a Abraham měli Boží přízeň díky své víře, byl tu někdo a dokonce před nimi, kdo měl Boží přízeň nejen díky víře, ale i díky svému charakteru a byl proto Bohem „přenesen“:
„Vírou byl Enoch přenesen, aby neviděl smrt, a nikde nebyl k nalezení, protože ho Bůh přenesl, neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbí Bohu.“ (Žid 11:5)
ZROD KRISTA
Dále tu se v textech objevuje někdo, kdo vystupuje až do nebe a je zván synem Stvořitele:
Kdo vystoupil do nebe, aby mohl sestoupit? Kdo nabral vítr do dlaní obou rukou? Kdo zahalil vody do přehozu? Kdo způsobil, že se zvedly všechny konce země? Jaké je jeho jméno a jaké [je] jméno jeho syna, víš-li to snad? (Přísloví 30:4)
Tento text později glosuje Ježíš Nazaretský:
„Žádný člověk nadto nevystoupil do nebe, jen ten, který sestoupil z nebe, Syn člověka.“ (Jan 3:13)
NÁVRAT SYNA ČLOVĚKA
Kapitola je nedokončená …