Kostnický koncil

Je tomu přesně šest set let, kdy byl zahájen koncil katolické církve v Kostnici (5.11.1414 – 22. 4. 1418). Trval tři a půl roku a u nás je především znám tím, že na něm byl odsouzen a později upálen mistr Jan Hus (asi 1370 – 6. 7. 1415 Kostnice) . Tento soud však nebyl hlavním námětem koncilu. To co měl především vyřešit, byl rozkol v katolické církvi. Koncil svolal papež Jan XXIII., pod velkým tlakem císaře Zikmunda. Byli pozváni i dva další papežové, kteří se také považovali za právoplatné. Dále pak byl důvodem rozkol v naukách. Začínali se objevovat jednotlivci s jinými pohledy na křesťanství a písmo. Některé si přiblížíme více.

Historie hovoří o mnohých, kteří nesouhlasili s církví, ať už to byli např. křesťané ariánského vyznání, nebo čtrnáctníci. My však začneme až u anglického theologa z Oxfordské university, který se jmenoval John Wycliffe (pravděpodobně 1320 - 31.12. 1384). Ve svém spisu „Protestatio“ psal o tom, že církve nesmí vlastnit majetek, mají žít jako apoštolové, a papeže označil za antikrista. Jak uvádí John Foxe ve své knize Foxe’s Book of Martyrs ^*, 46 let po jeho smrti byly jeho kosti vykopány a spáleny. Tak velkým „trnem“ byl pro katolickou církev. Velmi výrazně se zasadil o překlad bible do Angličtiny (Wycliffite Bible).

Jeho nepřímým učedníkem byl Jeroným Pražský (mezi 1378 až 80 – 30. 5.1416), který měl možnost prostudovat jeho spisy, když ukončil své studium a jako bakalář odjel studovat do Oxfordu. Zemřel v Kostnici, kde byl upálen.

Žákem Jeronýma Pražského byl Jan Hus. Začátkem patnáctého století spolu působili na Karlově univerzitě. Jan Hus prosazoval výuku v jazyce lidí, kterým je kázáno, poukazoval na nepravosti církve, která místo svých povinností shromažďovala majetek, a žila životem zpochybňujícím jejich víru a stav. Z dnešního pohledu je stav tehdejší církve srovnatelný se stavem náboženských vůdců v Izraeli v době Ježíše Krista (Matouš 23:13)

Tito všichni a ještě mnoho dalších bylo umlčeno, ale nespokojenost se stavem církve pokračovala dál, což vedlo o cca 200 let později k reformačnímu hnutí. Oficiálně se počátek reformace datuje do 31.10.1517, kdy v německém Wittenbergu Martin Luther zveřejnil 95 tezí, které byly církví odmítnuty jako kacířské. V Německu následně vypukly náboženské nepokoje, ale církev již nebyla schopna tuto změnu zastavit. Obzvlášť poté, co se začal šířit Lutherův překlad písma do němčiny. V roce 1530 bylo předloženo protestantské vyznání víry, což nakonec vedlo k válce mezi katolíky a protestanty v tzv. „šmalkaldské válce“ (podle šmalkaldského spolku pro ochranu protestantů). V roce 1555 odstoupil císař, byl uzavřen mír a na německém území byly církve zrovnoprávněny.

Na učení Martina Luthera reagovalo později mnoho učenců, např. Ulrich Zwingli, Jan Kalvín,^** Casiodoro de Reina a bylo vytvořeno mnoho překladů písem do jazyků jednotlivých národů. Mimo těchto známých kazatelů zaznamenala historie i jiné, dnes téměř zapomenuté jako byl český kazatel, který nejprve tajně odváděl moravské bratry do Německa, později kázal laponcům, afričanů i jiným národům – Kristian David.

A byl to právě koncil v Kostnici, kde katolická církev promeškala možnost své reformy a dala tím vzniknout odporu, který vyústil v druhé schizma. Svou neochotou uvolnit písmo všem lidem a touhou svých představených po majetku, moci a požitku. Důsledkem toho všeho je však věc, která je dobrá pro každého - bible ve všech jazycích. A celé reformační hnutí je důsledek odmítnutí reformních snah uvnitř katolické církve i na koncilu v Kostnici před 600ti lety. Neochota přijímat nové názory se objevila i v reformačních církvích.

Proto si vzpomeň, od čeho jsi odpadl, a čiň pokání a konej dřívější skutky. Jestliže [to] neučiníš, přijdu k tobě a chci odstranit tvůj svícen z jeho místa, pokud nebudeš činit pokání.

_________________________________________________________
* Ač vykopali jeho tělo, spálili jeho kosti a utopili jeho prach, přece Slovo Boží a pravdu jeho učení s jeho ovocem a prospěchem nemohli spálit, a do tohoto dne zůstávají.‘ Spolu s Abelem o něm tedy platí: „Již umřev, ještě mluví.“ (Žd. 11:4)
** V roce 1545 začaly „protestantské“ procesy s lidmi obviněnými z čarodějnictví a hereze a bylo upáleno 23 lidí. O osm let později byl upálen francouzský teolog Michael Servet a to i přičiněním Jana Kalvína

Kostnický koncil a jeho odkaz